 Slovo PROSÍM: Když něco chceme, musíme poprosit. Když chci jíst, neříkám „Já chci jíst", ale „Maminko, prosím tě, dej mi najíst". Slovo prosím říkáme i v případě, když o nic nežádáme, ale něco podáváme anebo dáváme najevo svou ochotu splnit něčí prosbu. |
 požádej spolužačku Alenu o sešit , tě, půjč mi sešit. |  paní učitelku o vysvětlení úkolu
, vás, vysvětlíte mi úkol? |
 paní kuchařku o přídavek jídla
, vás, přidáte mi jídlo? |  babičku o koláč
, tě, dej mi jeden koláč. |
 tatínka podívat se na večerníčka
, tě, můžu se dívat na večerníček? |  paní vychovatelku o půjčení míče
, vás, půjčíte mi míč? |
 Co řekneš, když podáváš někomu pastelku? . |  Co povíš, když podržíš paní učitelce dveře? . |  Co povíš, když podáš tatínkovi spadlé noviny? . |
| Slovo DĚKUJI: Děkujeme nejen za každou věc, ale také za každou službu, například: za radu. Způsoby poděkování jsou nějčastěji tyto: Děkuji. Děkuji mnohokrát. Děkuji pěkně. Srdečně děkuji. Díky. Když zapomeneme poděkovat, setkáme se podruhé s menší ochotou. |
 Co řekneš, když ti pomůže děda s úkolem? . |  Co povíš, když dostaneš dárek? . |  Co povíš, když ti sestřička půjčí hračku? . |
| Do sešitu napiš. Jak požádáš spolužáka o půjčení gumy. Napiš, jak mu poděkuješ. |