Tykání a vykání

Pokud hovoříme s neznámou dospělou osobou, vykáme jí. S kamarádem ze třídy mluvíme jinak, tykáme mu. V rodině si tykáme. To však neznamená, že k sobě nemáme být zdvořilí.
1. Na každém řádku je věta. Urči, jestli se osobě tyká nebo vyká.
Pepíku, dal by sis k obědu bramborovou nebo gulášovou polévku? Paní Horáková, kde jste si koupila tu nádhernou kabelku?“ Dejte mi, paní prodavačlo, prosím, jeden kilogram nových brambor. Máš, Dominiko, doma nějaké zvířátko? Pane, prosím vás, nevíte, kde je tady ve městě nejbližší lékárna? Maminko, hned po vyučování ti zajdu do obchodu pro chleba. Dobrý den, paní sousedko, počkejte, podržím vám dveře od výtahu.
2. Máme těmto osobám tykat nebo vykat?


3. Do sešitu napiš 3 osoby, kterým vykáš, a tři dospělé, kterým tykáš.