Maminka je učitelka. Ale teď je doma s malou Terezkou. Až Terezka povyroste, maminka se vrátí do školy. Maminka umí všecko. Vaří, pere, šije, stará se o dům. A když má chvíli času, hraje na klavír a maluje. „Abych nevyšla ze cviku,“ říká. Tomovi nakreslila Mourka i štěně Matěje. „A co já?“ řekl Tom. „Namaluj taky mě, mami!“ |
„Tak dobře,“ řekla maminka. „Posaď se tamhle na židli. A nehýbej se! Musíš sedět jako hříbek v lese. Čtvrt hodiny to vydržíš, nebo ne?“ „To se ví, mami,“ řekl Tom. Ale Tom je neposeda. Nevydrží klidně sedět ani minutu. „To spíš namaluju blesk než tebe, Tomáši,“ říká maminka. „Ty sebou šiješ jako šídlo. Zkusíme to někdy jindy, ano? Až se naučíš klidně sedět.“ |
Ale už ráno podala Tomovi obrázek. Je na něm Tom, jak spí. „Ty sebou šiješ, i když spíš,“ směje se maminka. „Ale přece jenom ne tolik, jako když jsi vzhůru. Jinak bych tě musela malovat podle fotky!“ |